Egypťan Sinuhet

Byl jsem totiž ještě natolik mlád, že jsem si nevýslovně přál věřit.

Amonova moc si mne podmanila, až jsem jí byl zdrcen, takže jsem za nocí viděl zlé sny a ze spánku naříkal.

"Jsem zloděj a svině svého pána," odpověděl poníženě sluha. "Co poroučíš, můj pane?"

"Úcta a proslulost," pravil Thutmosův hrdina Antef, "nejsou nic jiného než hnůj, pouhý hnůj, který živí jen mouchy…"

"Chraň se žen, jež ti říkají krásný jinochu a jež tě k sobě vábí, neboť jejich srdce je síť a past a jejich lůno pálí více než oheň."

Já Sinuhet jsem viděl, jak syn ubíjel k smrti svého otce na rohu ulice. Viděl jsem, jak se zvedli chudí proti bohatým a bohové proti bohům. Viděl jsem, jak se muž, který píval víno ze zlatých pohárů, sklání ve své bídě, aby dlaní pil vodu z řeky. Ti, kteří vážívali zlato, žebrali na rozích ulic a jejich ženy se prodávaly za měděný kroužek malovaným Nubijcům, aby mohly koupit chléb svým dětem.