Mezi akty

"Sotva se probudíme," (myslí si někteří) "den nás drtí svou tvrdou palicí."

"Mým údělem je samota v pekelné šachtě života."

V trávě tam ležel had svinutý do olivově zeleného prstence. Mrtvý? Ne, jen se dáví, protože mu v tlamě trčí žába. Had ne a ne ji spolknout; žába zas ne a ne projít. Křečí se hadovi stahují žebra; řine se z něho krev. Je to jakoby porod naruby - příšerná převrácenost. Zvedl tedy nohu a šlápl na něj. Hromádka rupla a ujela mu. Bílé plátěné tenisky má zakrvácené a slizké. Ale je to aspoň čin. Čin mu ulevil. Se zakrvácenými střevíci se loudal ke stodole.