Stůl paní Stelly

str. 105

"Člověk se dře, snaží, honí, pořád něco dokazuje, najednou se chce vysmrkat, sáhne do kapsy pro kapesník, něco mu překáží - a ona to rakev."

Stella Zázvorková cituje Jiřího Sováka

str. 80

... Pomluva, to je jako když pošpiníte les, zastřelíte ptáčka...

str. 23

Co by měla zvládnout mladá dívka, která se začíná učit vařit?

Nejlepší je začít bramborama. To je jistota, že máte pořád co jíst. A ač se jim říká jídlo chudých, jsou základem mnoha vynikajících pokrmů. Navíc k nim můžete přidat i to, co jste sama neuvařila.

Pokračujte zeleninou. Na ní se naučíte, že všechno má svůj čas a mnohé se odehrává v jediném okamžiku. Promeškáte-li ho, i u vaření, znamená to konec. Zelenina je převařená a udušená nedostatkem kyslíku.

Nesmírně důležitá je úprava masa. Víte, mnoho lidí si bez masa nedovede život představit. A já si uvědomuji, ačkoliv maso miluji, že člověk je šelma.

Pak pokračujte zaděláváním těsta. Zrno. Chléb. Jediný pokrm na celém světě, který se žehná křížkem. A pokud po něm dostanete chuť na něco tekutého k povzbuzení, není to náhoda. Ze zrna vzniklo přece také to, čím se člověk opíjí.

Nakonec stačí když pochopíte, co k sobě nerozlučně patří, co se vylučuje, co lze i nelze kombinovat. Odborně se tomu říká skladba jídla.

Stella Zázvorková