Oněgin byl Rusák

str. 159

..., protože pani - to jsou všechny ty nešťastný, beztvarý stvoření s trvalou ondulací, ve který se v Československu záhy po svatbě mění většina ženskejch, bez ohledu na věk.

str. 66

Ptáš se mě taky jak se mám

Jak se má člověk když je sám?

Novýho nic - pes by tu zašel

Mám trochu rýmu trochu kašel

Taky mám milence Ne lásku

Chodíme občas na procházku

když nejsme zrovna v posteli

Co tomu říkáš příteli?

Je to věc zvyku lásky ne

ať mi to pánbůh promine

vždyť každej se rád poveselí

A to je všechno to je celý

Píšu to psaní potmě vstoje

jen měsíc zírá do pokoje

jenom ta luna prokletá -

jak by řek ňákej poeta.

Co vůbec mají básníci

na tomhle blbým měsíci?

Tak končím nevím už jak dál

Je to moc príma žes mi psal

(rackové tady v noci křičí)

Nechci psát tvoje... nejsem ničí

Nezlob se píšu jako cvok

Tak šťastný Vánoce A novej rok!

str. 65

Přijeď za mnou na sídliště

je to světa kraj

Radši dneska nežli příště

uvařím ti čaj

Horký čaj a lžičku medu

líp už to říct nedovedu