Přeskočit na hlavní obsah
str. 179
Člověk se vždycky znova těší na jaro, aby ho pak úplně doničilo. V listopadový slotě se smutky snášej líp. Aspoň tak strašně netrčej.
Jsou úpornější než plíseň.
str. 165
Život je holt prozaik.
str. 160
A dopouštět se něčeho může člověk bezpochyby i pouhou pasivitou. Třeba nedostatečnou schopností obrany. Zdá se mi dosti pravděpodobný, že právě taková bude podstata většiny našich hříchů.
str. 13
Kdo by tenkrát v obláčku delikátní vůně našich prvních francouzských parfémů dokázal rozeznat lehký závan síry.
Komentáře
Okomentovat
Děkuji za Vaši zpětnou vazbu.