Šunkový nářez

str. 215

Lidi vždycky mluvili o dobré, čisté vůni čerstvého potu. Museli si pro to vymyslet omluvy. Nikdy nehovořili o dobré, čisté vůni čerstvého hovna. A přitom ve skutečnosti nebylo nic nádhernějšího než dobré pivní hovno - mám na mysli hovno po vypití dvaceti nebo pětadvaceti piv předešlé noci. Aroma takového pivního hovna se šířilo všude kolem a přetrvávalo dobré půldruhé hodiny. Nutilo vás to přijmout fakt, že jste doopravdy naživu.

str. 212

Třeba bych mohl žít ze své inteligence. Ta osmihodinová pracovní doba byla nemyslitelná, třebaže se jí téměř všichni podřídili.

str. 137

Celý ten zatracený národ blbců řídících auto, jedících, dělajících děti, dělajících všechno tím vůbec nejhorším možným způsobem, jako třeba hlasování pro takového prezidentského kandidáta, který jim nejvíce připomíná je samotné.

str. 132

"Chlapečku," řekl jsem, "pojď sem. Mám pro tebe celý sáček hoven obalených v cukru."

str. 131

Byly tam tisíce ryb, jedna pojídala druhou. Nekonečná ústa a řitě polykající a seroucí. Celá země nebyla nic jiného než ústa a řitě polykající a seroucí, a šukající.

str. 121

Přidávali se ke mně slaboši místo těch silných, šeredové místo těch krásných, poražení namísto vítězů. Jako by to byl můj osud: jít životem v jejich společnosti.

Byl jsem jako hovno, které přitahuje mouchy namísto květiny, po níž touží motýli a včely.

str. 69

Kde byli dospělí? Kde byly ty autority? Vždycky přišli včas, aby mě z něčeho obvinili. Tak kde jsou teď?