Deník mezi životem a smrtí I. - III.

str. 135

Nejhorší ze všeho je strach, ten vezme člověku schopnost rozumně uvažovat, dokáže ho paralyzovat, zbaví ho spánku i bojovnosti. Strach je často zhoubnější než samotná nemoc.

str. 173

Léčitelství je dar a dar se nesmí prodávat. Pak přestane fungovat, o tom jsem přesvědčená a nikdo mi to nevymluví. Je to totéž, jako kdyby mi někdo dal kytku a já ji obratem ruky někomu jinému prodala. Dary by neměly být zbožím.

str. 252

Ale nějak se nemohla vyrovnat se svými šestadvaceti lety, nějak se nemohla vyrovnat se životem - prostě si vzala nějakou drogu a ta ji připravila o její mladý život. Ještě nechala dopis na rozloučenou, že chce odejít v době, kdy se jí všechno daří a kdy je šťastná.

... Co mohla ve svých letech vědět o štěstí? Vždyť si nedopřála prožít takové podstatné životní okamžiky štěstí, jako je třeba narození dítěte, jeho první slůvko nebo první rozběhnutí.